Jak se žije v Norsku? Jak se žije v zahraničí? Po vhodném bydlení v Norsku jsme začali koukat už v Malajsii. Je to tak lepší, protože si člověk udělá základní představu co se nabízí a hlavně za kolik. Přesně takto jsme si našli i dům v Malajsii. Ještě v Dubaji jsme koukali na realitní kanceláře, prohledávali s Google Maps okolí a našli jsme Desa Parkcity, kde poté Tomáš za jeden den projel všechny vybrané compoundy. Vyřadil všechny vlhké, plesnivé nebo špatně dostupné a nakonec nám i finančně dobře vyšel řadový domek. Já jsem si vytvořila poměrně kamarádský vztah s majitelkou domu a ta nám nechala po celých pět let stejný nájem, i když se ceny zvedaly o více jak 40%.
Hledali jsme i tentokrát a jenom valili voči. Za mnoho a mnoho peněz nám to přišlo jako málo muziky. Ale je možné, že jsme jenom z Asie rozmazlení, protože ten standard bydlení je v Asii opravdu vysoký a za sympatickou sumu máte plně vybavený nový byt v condu, i když v tom také samozřejmě hraje roli i lokalita. Sandefjord se celkově jevil jako poměrně drahý a rozměry domů a bytů nám k vysokým "pražským" cenám vůbec neseděly. Už jenom najít byt se dvěma ložnicemi byl oříšek. Stále jsem si říkala, že je snad dobře, že máme jenom jedno dítě, protože mít jich víc, tak ho nemáme kam dát. Většina bytů měla rozměr kolem 70m2. Podobně tomu i bylo i domků, které jsme nakonec z našeho hledání vyškrtli. Byly buď daleko od centra, nebo poměrně neudržovaný a nebo to byl vejminek. Nabízí se tu i mnoho bytů v domě, kdy nájemník bydlí v patře, v přízemí bydlí majitel a okolí domu včetně zahrady a posezení je společné. Působilo to na mě, že buď se nabízí domy a byty v takovém již opotřebovaném stavu, ale pořád za pražské ceny a nebo naopak zcela nové, moderní, ale za strašný ranec. Zároveň nás překvapilo jak rychlý ten trh s nemovitostmi je. Včera tam ten byt byl a dnes už ne. Řekli jsme si, že budeme sledovat nabídky každý druhý den a třeba tam něco vyskočí. Informovali jsme o naší strategii agentku, aby byla kdyžtak připravené ihned volat majiteli.
Pár dní před odletem z Malajsie Tomáš našel na internetu byt, který měl dvě ložnice a byl umístěn v tradičních domech na břehu fjordu. Na nic jsme nečekali a hned psali agentce. Ta za nás zkontaktovala majitelku a byli jsme přidáni na list zájemců o byt. V tomto případě je agent výhodou, protože má majitel jistotu, že je nájemník zaměstnaný (tudíž je schopný platit nájem) a ještě je firma větší, když má nasmlouvaného agenta. Poprosili jsme agentku, zda bychom mohli získat více fotek nebo video z bytu pro lepší představu.
Video hovor nám s majitelkou domluvila na neděli, to už jsme byli v Dubaji a utekli dřív z Expa, abychom hovor stihli. Majitelka, starší Norka, byla velmi přijemná a úžasně si s celkovou ukázkou bytu poradila. Na video si k nám sedl i Adam a také se krátce představil. Stejně tak jako jsme měli úžasný dojem z majitelky my, tak měla evidentně i ona z nás, protože na konci hovoru řekla, že se jí natolik líbíme, že ostatní zájemce zruší a byt nechá nám. Byla jsem z toho naprosto dojatá. Když jsem si přehrála co jsme na internetu viděli za byty, tak tohle je snad nejhezčí bydlení co můžeme do našeho rozpočtu mít. Začali jsme se díky tomu s Tomem do Norska opravdu hodně těšit a s takovým dobrým pocitem odletěli na týden do Čech.
Uteklo to a my najednou seděli u majitelky doma v obýváku a podepisovali nájemní smlouvu. Napekla pro nás domácí skořicové šneky, které voněly celým domem, také něco jako český mazanec a uvařila velmi dobrý čaj a kávu. Seděla jsem tam na gauči, cpala se skořicovým šnekem, srkala čaj a těšila se až nám za čtrnáct dní dorazí kontejner a my se nastěhujeme.
Máme nejlepší majitelku domu na světě. Půjčila nám co mohla ze své kuchyně, abychom měli v bytě během malování zázemí, mohli si něco uvařit a hlavně si na něco sednout.
Zdi byly po předchozím nájemníkovi takové žluto-béžové. Tomáš zajistil barvu a byt během Velikonoc malujeme na čistě - bílou, abychom tam dostali co nejvíce světla a hlavně to měli čisté a nové. V Norsku mají děti prázdniny celý týden a státní volno je od čtvrtka do pondělí s tím, že ve středu se pracovalo jenom půl den, aby si stihli lidi nakoupit. Celých pět dní je všechno, včetně potravin, zavřené.