V Norsku žije na ten celkový počet obyvatel dost Čechů (asi 2000), ale jsou roztrkaní po všech koutech Norska, takže ta česká komunita se zpravidla drží pouze v Oslu. Všude po světě se k Čechům Slováci automaticky hlásí a stejně tak se Češi hlásí ke Slovákům. A je to tak hezky nenásilné, protože si rozumíme jazykově, jíme stejný chleba, máme podobný pohled na život, na výchovu dětí a také podobné starosti. Cítíme se v takové společnosti domovsky a příjemně ... Nebo jsme měli pouze štěstí na nejlepší Slováky, které jsme jen mohli po světě potkat?
V Sandefjordu je dohromady i s námi asi 5 Čechoslováků. Na nějaké velké družení to není, ale co mě překvapilo, tak je tu ještě jeden národ, který se zde k Čechům hlásí s velkým, skoro až bratrským, nadšením ....
Jsou to Poláci. V Norsku žije opravdu mnoho Poláků (asi 120 tis., Polsko má 37 mil. obyvatel). Jsou tu zaměstáni na těžší práce, protože jsou historicky velmi silní, pracovití a ochotní se učit cizí jazyk. Což však neznamená, že tu jsou zaměstnaní na stavbách jako Indové v Dubaji. Naopak. Poláci tu mají své stavební firmy a tím, že si sem mohou přivézt další spolehlivé polské kolegy, tak si budují opravdu velmi silné pracovní postavení ve společnosti ... pro Nora je práce na stavbě velmi těžkou prací, ale je ochotný za to dobře zaplatit, když to udělá někdo jiný.
I k nám do restaurace chodí mnoho Poláků. Vždy když zjistí, že jsem z České republiky, tak úplně roztečou a změní výraz jak kdyby se setkali se znovu nalezenou sestrou. Je to pro mne obrovské překvapení, že Češi jsou právě tím národem, který mají Poláci nejraději. Samozřejmě si navzájem až na několik slovních výjimek rozumíme, takže objednávky sbírám v polštině, opakuji je v češtině a vše je doprovázeno uvolněným smíchem a obrovským polským nadšením. Když mi v restaurací sedí polská rodina nebo polský pracovní kolektiv, tak mají obrovskou chuť si se mnou povídat a vytvářet přátelské pouto. Jedna studie tvrdí, že nás Poláci neberou jako nebezpečný stát, a proto nás mohou mít rádi ... což vlastně může dávat velký smysl. Zároveň jsem četla, že nás Poláci berou jako ty nejbohatší ze všech slovanských národů, kteří mají krásnou krajinu, nádhernou architekturu, silné osobní hodnoty a tak trochu srandovní jazyk ...
Ten "srandovní" jazyk ale my Češi vnímáme stejně. Když Polák řekně czerstwe (čerstvé), tak to znamená staré. Nebo polské slovo zapach znamená vůně :D. Ale myslím, že to tak máme i se Slováky, protože jejich označení svokra pro tchýni nám přijde až nadávka, ale čučoriedku by vzal za vlastní snad každý Čech. Zkuste někdy Polákovi/Slovákovi říct, že slovo lejek/lievik (ze kterého se očividně něco leje) se česky řekne trychtýř a bude nad tím se smíchem kroutit hlavou dva dny :D :D
Osobně mě to velmi těší a polský zákazník mi vždy zpříjemní den . Teda pokud toho moc nevypije a nechce objímat a líbat jako tomu bylo na Vánoce, kdy tohle národní přátelství jeden Polák trochu přeťápl, a dostala jsem nevyžádanou pusu jako trám :D ... ale to se stává všude
Krásný den všem / Miłego dnia wszystkim
Všechny zápisy do deníku najdeš v tomto přehledu