Pracovní dovolená v Dubaji
březen 2022
Po pěti letech opět v Dubaji
Pracovní i soukromé povinnosti nás před cestou do Norska zahnaly do Dubaje. Tomáš si naplánoval v Dubaji několikadenní schůzky se svým nástupcem na pozici v Malajsii, aby mu mohl předat práci a zodpovědět všechny možné otázky a zároveň vyjednal schůzky v bance, kde jsme museli osobně předložit doklady a podat žádosti na vydání dokladů a smluv, které nám banka drží. Na zpracování žádosti si banka vyhradila sedm pracovních dnů, což pro nás znamenalo zůstat v Dubaji minimálně 10 dní včetně víkendu. Mezitím jsme museli navštěvovat jiné kanceláře a instituty, které s bankou komunikují, ale v podstatě s ní nemají nic společného, viz níže.
Banka nás vyzvala k uhrazení poplatku. Poplatek se však nemohl uhradit v bance, ale v institutu odkud, pro mé překvapení, posílá peníze snad celá Dubaj.
Tak pravidelný pohyb lidí jsem neviděla ani v potravinách. Nejdříve jsme si vystáli frontu abychom se dozvěděli, že platba lze provést pouze v hotovosti, ale bankomat, který je součástí budovy je mimo provoz. Tomáš nás nechal na patníku a běžel do deset minut vzdálené budovy k bankomatu. Adam mezitím navázal kontakt s dodavatelem rýže pro vedlejší indickou restauraci tak, že nahlas řekl, že basmati rýže je nejlepší :D ... vysloužil si za to od klučiny úsměv a palec nahoru. Bankomat fungoval a Tomáš celej zpocenej z krásných 33°C zaplul zpět do místnosti se šesti okénky. Pouze dvě byly určené na platbu poplatku bance. Muž u okénka nechtěl přijmout platbu, protože Tomáš neměl u této instituce účet.
"Nepotřebuju účet. Je to jednorázová platba", zkoušel to Tomáš ukecat.
"Bez účtu nemohu peníze poslat", odpověděl Ind přísně."Nepotřebuju účet. Je to jednorázová platba", zkoušel to Tomáš ukecat.
"Tak mi ho založ".
"Dobře. Jaké je tvé telefonní číslo?
"Nemám lokální dubajské telefonní číslo. Nežiju tady a číslo již pět let nemám", řekl Tomáš přísně.
"Bez dubajského čísla ti nemohu založit účet".
"Tak ho nezakládej a jenom přepošli peníze".
Nakonec se našla nějaká skulinka a muž peníze poslal. Jenže ....
" Za přeposlání peněz si účtujeme poplatek 30 aed, a platba pouze v hotovosti", mrknul Ind na Tomáše
.Ještě, že Tomáš vybral o stovku více, protože jinak by ho už asi trefilo, že musí znova běžet vybrat další peníze a znovu vystát frontu.
Obdobně tomu bylo i na pobočce banky, kde chtěl Tomáš změnit telefonní číslo z malajského na norské, aby mohl do mobilní aplikace banky. Trochu jsme se báli, že v Norsku zjistíme, že banka číslo nepřijímá a budeme v ... musel by kvůli tomu Tomáš do Dubaje, protože změny jsou možné pouze osobně.
Mezitím jsme našli čas i na pláž a dokonce i na setkání s přáteli. V sobotu jsme jeli za Petrou, kterou jsem poznala v Dubaji před sedmi lety. Naše setkání na mě působilo tak uvolněně, jako bychom se viděly nedávno - možná je to tím, že Petra zůstala opravdu stejná (za to ti děkuju). Pláže byly prázdné, ale to asi ve všední den není nic neobvyklého. Přišlo mi, že takový ten luxus, který jsme tam zažili před lety, najednou trochu upadl. Luxusní auta už jen zřídka, čtyřkolek ubylo, a hlavně ubylo bílých cizinců. Přišlo mi, že se trochu změnilo obyvatelstvo. Filipínců je v Dubaji stále hodně, ale přišlo mi, že Indy a Pákistánce vystřídali lidé z Afriky. Možná to mohl být jen aktuální dojem.
Moc jsem si přála se podívat do části Motorcity, kde jsme téměř tři roky bydleli. První rok v Dubaji jsme začínali v domech ve Springs, ale nebyli jsme tam moc spokojení. Do krámu 2 km (bez auta ani ránu nikam), dům měl velmi malé místnosti a zároveň "debilního" majitele, který nám doteď dluží zálohu (ani Dubaj není svatá a podvodníkama se to tam jenom hemží, nebo hemžilo). Adam si z Dubaje nic nepamatoval (6 měsíců až 4 roky), ale to nám vlastně ani nevadilo - já byla nadšená ze všeho. Dojal mě pohled na balkon našeho bytu, na kavárnu, kde jsem dokonce měla kávu s mojí mamkou, na školku, na dálnice, a také na mé oblíbené obchodní centrum IBN Batuta. Je to nejkrásnější obchodní centrum v Dubaji, kam nejezdí turisté, protože je zkrátka mimo centrum Dubaj a žádné turistické rozcestníky ho nezmiňují. Pokud budete někdy v Dubaji, tak si tam udělejte výlet, protože ta perská část centra za to stojí.
Pláže jsou fajn, ale nás to tam moc nebaví. Na celý týden jsme si díky předraženým taxikům pronajali auto, a tak jsme mohli vyrazit hodinu za Dubaj do uměle vytvořené arabské přírody. Část se jmenuje Al Qudra a je zde několik uměle vytvořených rybníků, které obývá mnoho ptáků a v okolí se pohybuje i dost zvířat včetně malých šakalů. Jak to v takové uměle vytvořené přírodě vypadá, se můžete podívat zde na videu.
Jídlo, jídlo, jídlo ... byli jsme jak v ráji. Po těch srágorách, na který se člověk jednoduše v Malajsii nachytá, se tady nikdy nemůžete splést. I v té nejzapadlejší nebo nejrohovější restauraci se najíte tak dobře, že na to budete vzpomínat ještě druhý den. My jsme v Dubaji jedli hodně a hlavně libanonskou kuchyni. Milujeme ji. Je to naše druhá nejoblíbenější kuchyně (zde video z výborné libanonské restaurace v Dubaji). Začali jsme se po pár dnech docela těšit do Čech na svíčkovou, na změnu :D .... Čechy jsme si plánovali tak, že banka opravdu všechno zvládne za deset dní a my budeme mít ještě celý týden v ČR. Vyšlo to!!!! Na poslední doklad jsme čekat nemuseli, protože je díky kovidu již odesílám elektronicky, ale zažádat jsme o něj museli samozřejmě osobně :D
20. března 2022
Expo 2020
Než půjde v pondělí Tomáš do práce, tak jsem si říkali, že musíme najít nějakou zábavu na neděli. V sobotu jsme si půjčili auto, protože taxíky jsou přes aplikaci o 50% dražší a ty městské jsou všechny zabrané a chytit taxi už není tak jednoduché. První den jsme tu i s dojezdy metrem nachodili 12 km, takže volba půjčení auta byla jasná. Vyrazili jsme tedy na Expo, cíleně do českého pavilionu na pivo a malinovku. Tady opět Dubaj nezklamala, protože vše bylo naprosto perfektně organizované a ten obrovský mrak lidí u vchodu postupoval přes bránu a kontrolu neuvěřitelnou rychlostí. U hlavních pavilionů byly fronty a my jsme odmítli kdekoli čekat, takže jsme si v klidu prohlédli Bangladéš, Srí Lanku, Puerto Rico apod. Došli jsme k českému pavilionu, který byl opravdu nádherný. Restaurace byla stále plná a pivo teklo ve velkém. Pivo bylo tak dobré, že z něho měl Tomáš husí kůži. Cestou zpět jsme si ještě prohlédli další pavilony a nastoupili na výtah do oblak, abychom si prohlédli celé expo z výšky.
Místo: Expo 2020, SAE
Místo: Expo 2020, SAE
19. března 2022
Češi v Dubaji
Během našeho života v Dubaji jsme osobně mnoho Čechů nepoznali. Byla tu příliš velká česká komunita a občas se na Facebookové stránce Čechů a Slováků v SAE nabíjelo ostrýma a opravdu nás to nelákalo k bližšímu poznání. Měli jsme však štěstí, že jsme na narazili na dvě rodiny, které na tom byly podobně jako my. Po pěti letech jsem se dnes potkala právě s Petrou, která se mnou a Katarínou chodila pravidelně na kávu. Bylo to hezké a dojemné. A tím, že Petra je stále stejná, tak mi to přišlo jako by to ani pět let nebylo. Na fotce je Alex s Adamem - na sebe se bohužel nepamatují.
Místo: Dubai Polo & Equestrian Club, SAE
17. března 2022
Dubaj
Ačkoli se stěhujeme z Malajsie do Norska, tak musíme ještě předtím v Dubaji vyřídit velmi důležité bankovní povinnosti. Tomáš tu zároveň bude chodit do práce a pozná svého nového zástupce na pozici v Malajsii. A protože nám banka oznámila, že vyřízení trvá minimálně sedm pracovních dnů, tak si tu uděláme takovou pracovní dovolenou a podíváme se jak se to tu za těch pět let změnilo.
Místo: Dubai Marina, SAE
Deník z Číny, deník z Dubaje, deník z Malajsie, deník z Norska
Jak se žije v Číně? Jak se žije v Dubaji? Jak se žije v Malajsii?
Více o naší zahraniční zkušenosti v deníku zde