Deník z Norska - září 2022

Jak jsem si našla práci v Norsku

Ihned po zabydlení jsem se začínala zajímat o práci v Norsku. Po zjištění, že ve městě jsou pouze dvě mezinárodní firmy a obě jsou chemického nebo inženýrsky technického zaměření, mi bylo jasné, že bez norštiny to v ostatních firmách asi jen tak nepůjde. Otevřela jsem si místní Úřad práce a největší portál pro hledání práce Finn.no, abych zjistila o jaké pozice je ve městě zájem. Překvapilo mne to!

Více než polovina pozic byla zdravotní sestry starající se o důchodce, kteří bydlí sami doma, truhláři, psychiatři a instalatéři. Vždyť já nemám kvalifikaci ani na jednu z pozic. Mám zkušenosti ze zadávání veřejných zakázek a jejich účastí v nich, zpracování nabídek do VZ a z posledních let kompletní marketing, produktové strategie a e-commerce rozhraní.

Poptala jsem se mezi místními, zda bude opravdu těžké najít práci bez norštiny. Všichni Norové mi odpověděli, že ne. Na stejnou otázku jsem se zeptala cizinců, kteří tu dlouhodobě žijí a všichni mi odpověděli, že ano. Bylo mi to jasné - je to velmi podobné jako žádat o práci v Ústí nad Labem a neumět česky (ale v Ústí je dokonce více mezinárodních firem :D).

Přihlásila jsem se na online kurzy norštiny a zároveň každý den sledovala www Úřadu práce, aby mi žádná vhodná pozice neutekla. Po pár týdnech vyskočila krásná pozice na produktového manažera v jedné z mezinárodních firem, ale bohužel ... i když jsem zkušeností splňovala všechny podmínky, tak mi chyběl bakalářský titul v oboru. To nemám :(, ale i tak jsem se zkusila zapsat do výběrového řízení. Donutilo mě to vyladit životopis v angličtině do vzhledu, který si dnešní doba žádá. Vždyť já jsem si naposled psala životopis 15 let zpět. Včetně průvodního dopisu jsem vše odeslala a nezbývalo mi jen čekat a připravovat se na pohovor, pokud by mne pozvali.

Mezitím vyskočila inzerce na marketingovou pozici do přepravní společnosti, která vlastní velké trajekty v Norsku. Nabídka práce byla kompletně v norštině, ale v podmínkách se norština nevyžadovala. Po přečtění požadavků jsem věděla, že je to naprosto totožná práce, kterou jsem dělala poslední roky pro českou firmu. Přihlásila jsem se a zase mohla jen čekat. Zkusila jsem ještě bez inzerce poslat iniciativně životopis do dvou místních kaváren, zda mají zájem o marketingovou propagaci včetně práce v provozu, protože člověk nikdy neví kde někoho potřebují.

Uběhl téměř měsíc a za celou dobu se žádná další vhodná oficiální pozice, kde by rázně nevyžadovali plynnou norštinu nebo specializaci neobjevila. Po měsíci mi také přišel e-mail, že jsem na pozici produktového manažera nebyla vybrána. Potěšilo mne, že mi profesionálně odepsali. Týden na to mi přišel email z trajektové společnosti, že pozice v marketingovém oddělení byla již obsazena, ale nabízí mi přihlášení na digitální analytickou pozici. Pročetla jsem si požadavky a také to byla práce, kterou jsem poslední roky dělala, jen tentokrát tam byla zmíněna norština. Přihlásila jsem se anglicky i tak.

Uběhl další měsíc a já neměla žádné odpovědi ani z kaváren ani z trajektové společnosti. Jediná vhodná pozice, která se před odletem do Čech objevila byla v bagetárně, kde hledali zástupce vedoucího a pracovníka do provozu. Vzhledem k tomu, že opravdu není možné se naučit plynně norsky do pár měsíců, tak jsem se rozhodla rázně snížit osobní pracovní požadavky. Nevadí mi prodávat, miluju kontakt a komunikaci s lidmi. Přihlásila jsem se na obě pozice. Zkusila jsem také prozkoumat všechny potravinové řetězce ve městě, zda nehledají lidi do provozu, ale bohužel měli i pro skladníka napsáno "plynně norsky".

Po příjezdu z Čech jsem se do hledání pustila znovu. Přepravní společnost mi nakonec odpověděla po měsíci a půl, že byla digitální pozice již obsazena (ani na pohovor jsem nebyla pozvána). Zkusila jsem tedy ještě poslat životopis do hotelu, kde hledali recepční a také do asijské a indické restaurace, kde hledali pracovníka do provozu.

Z bagetárny, z hotelu  ani z asijské restaurace se mi vůbec nikdo neozval a ani mi nebyla poslána žádná odpověď. Z indické restaurace mi však přišel e-mail o víkendu, že by mě rádi pozvali na pohovor. Do mne vlítlo takové štěstí, že jsem možná konečně prolomila zeď a jsem pozvána poprvé na pracovní pohovor až jsem z toho nemohla spát.

Vytiskla jsem si životopis, oblékla do saka a šla. Tomáš mě vyprovodil až ke vchodu a popřál štěstí. Klepala jsem se .. Nevěděla jsem se co čekat a nechtěla jsem nic pokazit. Pohovor trval dvě hodiny a Tomáš už byl nervózní, že se mi něco stalo. Restaurace je v nejkrásnější části Sandefjordu s výhledem na fjord, s přijíždějícími trajekty, se západem slunce a v dochozí vzdálenosti od našeho domu. Osobně indickou kuchyni miluji, takže i tento styl vůně mi uvnitř velmi vyhovoval. Zároveň mám ráda komunikaci s lidmi, takže i pozice servírky se mi líbila. Někde člověk musí začít, zapadnout a nikdo neříká, že to musím dělat až do důchodu. Restaurace měla přesně před dvoutýdenní přestávkou po náročné letní sezóně, a proto jsem měla přesně dva týdny na to, abych si rozmyslela, zda 1. září nastoupím a zároveň zda budu chopná se naučit základní norštinu pro komunikaci se zákazníky i týmem, který umí více norsky než anglicky. Rozhodla jsem se, že do toho půjdu a dala do toho vše.

1. září jsem nastoupila a do dneška 6. září jsem se nezastavila :D. Myslím, že je to v každé nové práci stejné. Nejdříve člověk musí pochopit systém, kasu v norštině, rutinu baru i kuchyně a naučit se nedělat zbytečné pohyby navíc jinak nebudu mít čas se ani vyčůrat. Já jsem nastoupila ve čtvrtek a ihned jsem sama pustila do práce. Nikdy jsem servírku nedělala, ale nebojím se naučit něco nového. Za celou dobu jsem si nestihla ani na dvě vteřiny sednout a  byla opravdu na nohou a kmitala. Myslela jsem si, že mám na nošení talířů a těžkých pánví z grilu nacvičeno, ale ono prd - abych nemusela ke stolu pětkrát, tak toho vezmu co nejvíce, ale o to je to těžší a ruce i nohy nadávají. Není mi halt už dvacet :D, ale ono si to sedne a na to se těším. Se zákazníky mluvim anglicko-norsky, spíše anglicky a zatím jsem neměla žádný problém, tak snad se do té pohodovější norštiny také brzo dostanu a hlavně ze mne opadne ten ostych mluvit jinou řečí.

Po pěti dnech si se mnou majitel sedl a řekl, že je s mojí prací velmi spokojený a dal mi na zkoušku i pozici asistenta manažera, kdy se starám o přípravu a chod restaurace a zároveň jsme otevřeli možnost práce na marketingové propagaci. Je to celé velmi čerstvé, mnoho a mnoho informací, které se musím naučit a pochopit, ale věřím, že to půjde a budu tam spokojená a majitel i zbytek týmů se mnou také.