„Zkus to zapnout! Topí to?“ dává Tomáš instrukce do okna. „Ne, vůbec nic to nedělá!“ Venku jsou 4 °C a v celém domě nejde topení. Technici přijeli do dvou hodin a pouze odsekali venku námrazu z lopatek fénu u klimatizační jednotky. Topení nerozchodili a rozloučili se čínským stylem, který mě stále mate. Zvednutá natažená ruka nad hlavu, prsty směrem dolů a kmitající se dlaň dopředu dozadu. Připomíná to gesto „Pojď sem“, ale obráceně. Čínsky to však znamená „Na shledanou“.
„Nevypadáš dobře, Tome,“ koukámna bílého Tomáše.
„Taky se dobře necejtím, je mi blbě jak psovi,“ odpověděl a pomalu odešel do koupelny.
Tomáš ležel v posteli dva dny s horečkami a dostával se z těžké otravy jídlem. Zpětně jsme přemýšleli co by to mohlo být, ale jediná možnost je kantýna v práci. V lékárně nám byl prodán zázrak, který se jmenuje „Červený bambus“ a je určen na těžké střevní problémy. Ať už to obsahuje cokoli, tak to Tomášovi pomohlo ten samý den a nemusel rušit služební cestu.Druhý den ráno odletěl na sever Číny se svým šéfem z Norska.
Klimatizace stále netopí, proto majitel domu poslal na klimatizační jednotku specialistu. Ten s cigaretou v ruce nehybně koukal na pěticentimetrovou námrazu na lopatkách fénu. S odsekáním měl co dělat, ale i tak si dal ještě další dvě cigarety a dvacet telefonátů. Po návštěvě specialisty klimatizace topila 20 minut. Naštěstí Tomáš nečekal zázraky a před odletem koupil tři elektrické přímotopy. Jeden do koupelny, jeden do ložnice a jeden do kuchyně. V obývacím pokoji se sedět nedalo - strop byl vysoký asi čtyři metry, místnost asi šest metrů dlouhá a vše uplně ledové. Udělala jsem si posezení u kuchyňského stolu, pod stůl hodila přímotop a Lexinu zabalila do deky uplně stejně jako byl děd z filmu Tajemný hrad v Karpatech, který vyprávěl příběh o tom proč na hradě straší.
Prý se má venku od března začít oteplovat. Hmm, takovouhle větu jsme místo řádně opravy slyšet nechtěli, a proto jsme začali přemýšlet o stěhování do Suzhou ...
Jak se žije v Číně?
Všechny zápisy do deníku najdeš v tomto přehledu